č.p. 5
Tento dům byl jedním z největších statků v obci, patřilo k němu 3,5 lánu, což je zhruba dnešních 70 hektarů! Dříve k němu patřil i dnešní dům č.100.
Prvním známým majitelem byl v r.1651 Jan Charpa, v r.1652 vdova po něm Anna Charpová. V Berní rule r.1654 je chalupa uvedena je Charpovská, ale byla pravděpodobně v té době opuštěná. Roku 1662 dům kupuje Martin Fohri (1643-25.11.1693), s manželkou Markétou měli syna Jiřího. Po něm hospodařil jeho bratr Michal Fohri s manželkou Annou. Měli děti Tomáše (19.10.1680), Jana (2.8.1684), Jakuba (30.8.1685), Marii (11.9.1689) a Evu (30.4.1690). Další bratr Jiří Fohri se stal majitelem v r.1693 za 200 kop. S manželkou Kateřinou měli dceru Markétu (9.11.1684) a syna Kryštofa (28.12.1698). Pak už získal statek plnoletý syn Martina Fohri Jiří, který se oženil 25.4.1694 s Annou Engelovou, se kterou měli syna Kryštofa. S druhou manželkou Alžbětou měl dceru Alžbětu (13.2.1706) a Annu Marii (25.1.1701). Vdova Alžběta prodává statek zeti Martinu Tomáši Rulfovi, který se 28.2.1718 oženil s její dcerou Annou Marií. Měli dcery Annu Kateřinu (29.8.1734) a Evu. Anna Marie byla jeho druhou ženou, s první Magdalenou měl dceru Marii (19.3.1706), tu si později vzal Václav Vágner (14.6.1697) a statek převzal. Měli syna, Václava (1734-19.5.1804) – pozdějšího majitele, který měl s manželkou Evou Rulfovou děti Josefa (20.10.1776), Františka (22.6.1775), dcery Kateřinu (27.1.1774), Alžbětu, Annu Marii (1766) a Barboru, která se vdala 1.11.1796 za Martina Macka z č.34. Musel to být pro rodinu velký společenský pokles, protože Martin Macek byl z pastoušky, kde pravděpodobně tou dobou bydlela i rodina Vágnerova.. Pro Václavovo špatné hospodaření statek přišel na buben, Václav je v rodných listech dětí uváděn jako podruh. Jeho manželka Eva zemřela 19.5.1804 ve věku 70 let. Dcera Alžběta měla nemanželského syna Václava, který zemřel 26.9.1797 ve věku 20 dní. Dcera Anna Marie měla nemanželskou dceru Marii Annu (30.6.1791-18.2.1793). 9.1.1804 se Anna Marie vdala za vdovce Václava Plattiga z č. p. 27, bylo mu 40 let. Václav Vágner se po smrti Evy podruhé oženil ( manželka Rozálie 1762-3.6.1832).
Od vrchnosti dům 5.1.1770 koupil za 618 zl. a 35 kr. Josef Karfík, syn Josefa Karfíka ze Želevic. Josef však brzy zemřel ve válce. S manželkou Kateřinou měl dceru Kateřinu (8.11.1770), jejich další osud však není znám.
Nejmladší sestra Václava Vágnera st. Eva, provdaná za Jakuba Gráfa, obchodníka s ovocem z Řisut, ovdověla a do r. 1777 na statku hospodařila za 632zl. a 48gr. Měla dcery Kateřinu, vdanou od 8.3.1788 za Josefa Černého, a Evu, později provdanou Klupákovou. 5.4.1776 se narodil syn Václav nájemci Jiřímu Chlumeckému s manželkou Josefou. Dne 10.7.1778 je statek prodán v dražbě za 1714 kop a 19gr. Václavu Vorlíčkovi (1732-23.4.1805) s manželkou Kateřinou (1731-31.1.1788), později na statku hospodařil zeť Evy Grafové (a pozdější zeť Václava Vorlíčka) Jan Klupák (1765-29.7.1825). Dcera Vorlíčkových Alžběta (1760-9.2.1837) se provdala za Josefa Krämera z č. p. 26. Jan Klupák s Evou Grafovou měli dcery Kateřinu a Marii. Kateřina se provdala 13.2.1816 za Josefa Kartese z Hnojnic, Marie 4.2.1823 za Františka Korouse z Levous. Jan Klupák se po druhé oženil 24.1.1788 s Kateřinou Vorlíčkovou (1769-17.11.1848). Majitelem statku se stal r.1791 za 1714kop a 19 gr.. Janův bratr Antonín zemřel 29.7.1825 ve věku 57 let. S Kateřinou měl Jan syny Josefa (4.12.1789), Antonína (14.10.1797-18.10.1797), Václava Jeronýma (13.12.1795), Jana (1.1.1799) a Antonína (11.3.1803-25.4.1805), dcery Kateřinu (7.5.1793), Marii (10.4.1801) a Eleonoru (16.1.1808). Marie se provdala 4.2.1823 za Františka Kovaříka z Levous.
26.4.1805 zemřela na statku roční Rozálie, dcera sedláka Josefa Rulfa (syna Václava Rulfa a Marie Zienertové) a jeho ženy Anny Marie. Dále měli Terezii (2.6.1804–21.6.1806), Josefa (23.4.1807), Václava (5.12.1809-1810) a Marii (1.3.1811).
Rulfovi měli statek propachtovaný do doby plnoletosti Jana Klupáka, který dědí statek za 4500zl. po dosažení zletilosti r. 1818. Jan byl rychtářem vletech 1831-1836 a 1842. Později dům vlastní s manželkou Josefou Houdovou ze Želevic, kterou si vzal 24.11.1829. Měli syny Jana, Josefa, Josefa Marka (25.4.1830-10.10.1834), Františka (19.2.1838), Antonína (19.5.1842-15.5.1868), dcery Marii Ludmilu (30.3.1834-1.8.1837), Annu (11.10.1836-18.2.1837), Annu (8.1.1840-2.6.1843) a Terezii Jenovéfu (3.1.1832-19.4.1860), která se 18.2.1849 vdala za sedmadvacetiletého statkáře Františka Kubáta z Duban. Syn z Janova druhého manželství s Kateřinou Vorlíčkovou Václav se stal později majitelem statku č.43 a oženil se nejprve s Františkou Váňovou z Mukova, po ovdovění se oženil s Annou Hauptvogel z Lesky. Jeho sestru Terezii a její rodinu muselo pronásledovat nějaké neštěstí, pravděpodobně požár statku v Dubanech, protože po r.1850 rodina žila a její členové zemřeli v č.5, a František Kubát je nazýván v matrice bývalým sedlákem z Duban. Měli dceru Karolínu (1851-20.11.1855). Janův bratr Josef byl rychtářem v letech 1858-1861. Měl děti Jana (20.4.1844), Karla (1.4.1846), Josefa (20.12.1851), Karolínu (9.11.1850, brzy zemřela). 11.11.1844 se na statku narodila panskému adjunktovi Františku Mikšovi (původně z č.54) a jeho manželce Františce Kostelníkové dvojčata Anna a Marie, bohužel brzy po narození zemřela. Měli pak ještě několik dětí. František se stal šafářem a později pachtýřem panského dvora.
25.3.1852 zemřela Marie, tříletá dcera panského poklasného Josefa Šusta. 18.12.1864 se narodila Marie, nemanželská dcera Anny Zienertové, dcery Josefa Zienerta a Marie Anny Křivanové.
Od r.1852 dům č.5 vlastní dědic Jan Klupák (je v r.1850 v matrice uváděn jako šenkýř, původně z Koštic č.5) s manželkou Kateřinou Gráfovou, se kterou měl syna Jana (1844-10.4.1845). Hospodaří do r. 1858, kdy statek převzal jeho strýc František Klupák, později s manželkou Marií Heřtovou z Donína. Ti měli syna Františka (10.7.1871, týž den zemřel), Františka (22.11.1876) a dceru Marii (22.7.1880). 24.6.1888 se narodil Josef, nemanželský syn Terezie Klupákové z č.43, dcery Františka Klupáka a Johany Cibulkové. Otcovství uznal Antonín Mindl, dělník v č.5. Ten si Terezii později vzal a 23.12.1889 se narodil syn František Viktor. Po r.1874 byl už statek pronajímán, Marie Klupáková se po dosažení zletilosti provdala za Josefa Škutchana (7.4.1875) z Martiněvsi.
3.12.1862 zemřela v čp.5 žebračka Kateřina Niederová, vdova po nádeníku Gabrielu Niederovi, ve věku 77 let.
24.7.1870 se narodili Anna (zemřela 10.8.) a Josef (zemřel 11.8.), nemanželská dvojčata děvečky Karoliny Suhnové z Patokryjí. Velmi zajímavým faktem je, že za kmotra byl Josef Sunkovský, cestář z č.5. Ten měl totiž za manželku její sestru Terezii a měli dceru Marii (22.1.1870-20.5.1870) a Marii (24.4.1871-26.12.1877). Josef Sunkovský, syn Josefa Sunkovského z č.19, pracoval dál jako cestář a rodina dlouho žila v č.5. 20.7.1885 se tu narodila Anna, dcera Jana Neumanna, syna Františka Neumanna z č.19 a Anny Tietzové. Matkou dítěte byla Anna Sonnenbergerová, nemanželská dcera Kateřiny Sonnenbergerové, dcery panského šafáře. V 90.létech 19. století tu žil dělník František Jirásek z Děčan s manželkou Alžbětou Černou. 16.8.1892 se narodila Marie, dcera truhláře Františka Tvrdého původem z Hředel a Barbory Studničkové.
V roce 1902 statek po svatbě koupil Josef Škutchan s manželkou Marií.
Arch sčítání lidu z r. 1921 hovoří takto:
- František Škutchan, 7.4.1875, zemědělec-hospodář
- Škutchanová Marie, manželka, 22.7.1880, vede domácnost
- František Škutchan, syn, 10.5.1908
- Klupáková Marie, tchyně, 2.2.1849, výminkářka
- Klupáková Marie, neteř, 30.1.1899, pomáhá v hospodářství
- V nájmu v domě žili:
- Antonín Zima z Vršovic, železniční dělník
- s manželkou Otýlií a třemi dcerami
- s nimi Václav Rulf, švagr, 20.11.1875, mistr obuvnický
Škutchanovic hospodaření však nebylo úspěšné, postupně prodávali pole a dům převedli r.1927 na manžele Annu a Karla Kubáčovy. Vdova Anna dům věnovala r.1937 dceři Evě po její svatbě se sedlářem Václavem Hellerem. Jejich dcera Eva Bělochová roz.Hellerová zde dnes žije a vlastní dům s bratrem Karlem.
Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.