č.p. 15, 16 a 17

Přívoz

Jedním z nejzajímavějších domů v Košticích je určitě čp. 15, už z toho důvodu, že zpočátku se jednalo o jeden statek, který se rozdělil na dnešní domy čp. 15, 16 a 17. Silný a rozvětvený rod Vakrmanů působil po staletí jako převozníci a rybáři. Spřízněn je snad se všemi rodinami v Košticích. Jejich rodinné vztahy zamotají hlavu každému badateli.

Čp. 15

Jednalo se o usedlost o výměře ¾ lánu. Původně ho snad vlastnil Vávra Bečovský, koštický konšel v r. 1613. V r. 1651 byl statek pustý, v r. 1652 ho vlastnil Jan Bečovský. Od té doby se výše jmenovaným domům říkalo chalupa Bečovská. Tak je taky zapsán v Berní rule. V r. 1665 dům koupil Martin Fohri (1643-25.11.1693) z čp.5 s manželkou Markétou za 99 kop. Měli děti Jana Jiřího (8.6.1671) a Michaela. R.1666 se oddělil dnešní dům čp. 17 od zbylých nemovitostí. V r.1677 byl majitelem dnešního čp.17 Jiří Kunc s manželkou Annou. Měli děti Kryštofa (16.10.1672), Jiřího (22.3.1674) a Kateřinu. Jiří Kunc odprodal ¼ lánu Adamu Johnovi ze mlýna.

V roce 1681 usedlost čp. 15 vlastnil Kašpar Münster, r. 1687 je zapsán jako majitel Jakub Dankl, koupil ji za 50 kop. Měl syna Kryštofa (1678-9.5.1687). R. 1694 dům koupil za 56 kop Kryštof Vinter s manželkou Dorotou. Měli děti Matěje (7.7.1696), Evu (29.9.1697), Vavřince (3.8.1700), Tomáše (20.2.1703) a Jana (8.6.1706). Po porodu Jana Dorota Vinterová zemřela. Vdovec Kryštof se hned toho roku oženil s Kateřinou Kolářovou ze Želevic. Do r. 1713 dům vlastnil Jiří Hejda, syn Matěje Hejdy ze Želevic čp. 4. Syn Kryštofa Hejdy Jan Hejda – Hans Hayde (7.2.1676) s manželkou Rosinou koupil dům r. 1713 za 66 kop. Měli syny Václava (29.6.1699) a Jiřího Bernarda (5.4.1703). V letech 1742-1763 hospodařil s manželkou Kateřinou Václav Plattig, koupil ji za 100 kop. Měl děti Václava, Annu Rosinu (31.7.1746), Evu (13.10.1748), dvojčata Jana Jakuba a Terezii (9.6.1750) a dvojčata Antonii a Marii Kateřinu (21.1.1753), Jakuba (20.7.1755). Jeho syn Václav, uváděný už jako podruh, zde žil od r. 1766. Oženil se 25.10.1774 s vdovou Kateřinou, žili později v čp. 21.

Od r. 1759 nemovitost vlastnil Jan Jiří Vakrman, koupil ji za 150 kop. Měl sestru Dorotu Kateřinu, ta se provdala 14.10.1740 za Josefa Vurma, a bratra Jiřího, rybáře a převozníka (od r. 1757 majitele čp. 17). Jan Jiří měl s manželkou Annou Marií děti Václava (majitele čp. 16), Annu Marii (5.1.1734), Annu Kateřinu (31.5.1736), Marii (1732-1764) a EvuMarie se utopila při neštěstí u přívozu 15.1.1764 ve věku 32 let.

Dcera rybáře Jiřího Marie se 18.11.1762 vdala za Matěje Richtra a od r. 1765 byli majiteli statku čp. 15. Marie byla Matějovou (Martinovou) druhou ženou. S první ženou Annou Marií měl Martin syna Josefa (14.12.1751), Matěje (24.2.1754), Jakuba (7.8.1757), Jana Jiřího (17.10.1759) a dceru Marii Kateřinu (17.10.1755) a Rozálii (1766). Václav z čp. 16 se oženil se sestrou Matěje Richtra Annou. Zeť Matěje Richtra Josef Samek vlastnil dům od r. 1781 za 233 zl a 30kr. V roce 1786 dědila Rozálie, vdova po Josefu Samkovi, po otci Martinu Richterovi, zvaném po domě Vakrman, a dědovi Václavu Vakrmanovi. 22.3.1798 si vzala Rozálie, vdova po Josefu Samkovi, dcera Martina Richtra – Vakrmana a jeho ženy Marie Anny, Václava Sunkovského (1778), kováře ze Šepetel. Ten pak byl majitelem a jeho vdova Rozálie Sunkovská prodala chalupu za 950 zl. snaše Johaně Sunkovské. Syn Václav Sunkovský s Johanou měli syna Františka (8.9.1825). Dcera Václava a Rozálie Kateřinase vdala za Jakuba Naima, převozníka, jejich syn Václav, patentální vysloužilý dělostřelec, žijící na Pátku, se oženil 3.2.1852 s Marií Matesovou ze Třtěna. Johana (1795), vdova po Václavu Sunkovském, se vdala 13.2.1833 za Františka Zinke, syna Václava Zinke z č. 14.

17.9.1861 se v č. 15 oženil Václav Lanc, nádeník z cukrovaru na Peruci, s Rozálií Helenou, dcerou Antonína Macka a Terezie Kricnerové. 25.6.1861 se oženil vysloužilý voják František Macek, syn podruha v č. 15 Antonína Macka, s Magdalenou, vdovou po Josefu Altovi, panském ovčákovi z č. 55.

Od r. 1860 dům vlastnil kovář Martin Jeřábek, od r. 1864 s manželkou Marií. Zaplatili 800 zl. V r. 1876 dům koupil kovář Alois Lukáš, od r. 1877 s manželkou Annou, dcerou Františka Holuba, domkáře v čp. 15 (odkdy dům vlastnili, není nikde zapsáno) a syna hospodského z Přestavlk, a Marie Brožové. Holubovi měli ještě syna Františka (17.2.1869). Alois s Annou měli děti: Emilie (7.10.1877-8.9.1887), František (8.1.1879), Paulína, Emilie Anna (4.3.1884), Alois (21.7.1887), Rosina (6.2.1883). 23.5.1894 se jim narodila dcera Marie (28.4.1919 si vzala Václava Svobodu), 19.5.1892 syn Jaroslav.

Od r. 1895 jsou majiteli Rudolf a Barbora Šlechtovi. Rudolf byl kovář původem z Kmětiněvsi. 27.8.1895 se jim narodil syn Václav (zemřel 12.11.1895), měli ještě dceru Annu Marii (1.10.1896-24.10.1896). Barbora asi brzo po porodu Anny Marie zemřela, v r.1897 se stává Rudolfovou druhou ženou Anna Herklocová z Volenic. 2.2.1899 se jim narodil syn František. Od r. 1901 jsou majiteli Václav a Josefa Vajglovi.

Arch sčítání lidu v r.1921 ukazuje zajímavé okolnosti o obyvatelích:

  • Vajgl Václav, 29.9.1853, hospodář
  • Vajglová Josefa, manželka, 5.2.1853, vede domácnost
  • Hora Josef, zeť, 10.12.1878, kovářský mistr
  • Horová Marie, dcera, 11.9.1877, vede domácnosti
  • jejich tři děti školního věku Jiří, Oldřich, Anna
  • Hora Karel, syn, 5.6.1902, zámečník bez práce

Čp. 16 a 17 společně

Od r.1666 oddělené domy (dnes čp. 16 a 17) vlastnil Kryštof Straibl s manželkou Annou Šicovou z Roudnice. 20.12.1668 se žení Václav Vakrman, převozník koštický s Annou Richtrovou. Toto je vůbec první zmínka o rodině Vakrmanů, Vakrmanové byli pak převozníky po všechny generace. Václavova sestra Eva si vzala 8.11.1676 Jiřího Lautnera. Václav s Annou měli děti: Kateřina (21.11.1674), Jiří (26.4.1676), Ludmila (12.5.1684), Veronika, Jan a Šimon. Syn Jan s první manželkou Rosinou měli děti: Matěj, Jakub (ten s25.10.1745 oženil s Annou Fohri), Anna Marie (25.4.1705) a Jan Kryštof ((8.11.1706). Dcera Marie Alžběta se 2.3.1737 provdala za Jana Klimenta. Od r. 1706 se majitelem obou usedlostí čp. 16 a čp. 17 stal Jan Vakrman. Jeho druhou manželkou byla Anna Maxmiliana, s tou měli dceru Annu Kateřinu (19.4.1739), Anna Maxmiliana však brzy ovdověla. Syn Matěj měl dceru Marii Alžbětu, která se provdala 2.3.1737 za Tomáše Grunta.

V r.1749 se Ondřej Chlumecký z čp. 18 po třetí oženil s  Annou Maxmilianou, vdovou po Janu Vakrmanovi z čp. 16, měl s ní syna Matěje (Matouše) a dceru Kateřinu (1758-21.9.1818), později vdanou za Filipa Richtera ml.

Šimon Vakrman měl s první manželkou Maří Magdalenou děti: Ondřej (6.8.1699) a František (4.2.1696). S druhou ženou Marií Alžbětou měli syna Václava (28.11.1703 – 4.8.1774). Václav s první manželkou neznámého jména měl syna Antonína (zemřel po narození 18.6.1739). S druhou ženou Evou měl syna Jana (1739-23.8.1746), Matěje (19.10.1740), Václava (23.9.1743), dalšího Antonína (22.7.1742), Jana Jiřího (18.12.1745), Jana Jakuba (9.5.1748), třetího Antonína (14.4.1753), Annu Marii (12.10.1755), Annu (26.1.1760). V r. 1713 byly chalupy odděleny na statek a přívoz. Přesto je ještě v r. 1735 majitelem obou nemovitostí Janův syn Matěj Vakrman. Oženil se 19.10.1740 s Evou Tresterovou. Měli děti Jana Jiřího (1747), Matěje, od r. 1774 majitele čp. 17, a Marii, která se 29.6.1783 vdala za Jana Rebhana. Syn Jan Jiří se jako vdovec oženil v r.1807 s Terezií, dcerou Václava a Kateřiny Plattigových. Ovšem v matrice je zapsáno, že 10. 3. 1819 se vdala Terezie, vdova po Matěji Vakrmanovi, dcera Václava a Kateřiny Plattigových, za výminkáře Jiřího Starého ze Želevic č. p. 12. Kterého Vakrmana si tedy vzala, zůstává záhadou.

V roce 1751 se stal majitelem čp. 16 syn Šimona Vakrmana Václav Vakrman s třetí manželkou Kateřinou, vdovou po Josefu Vágnerovi. Vdova po smrti Václava (1774) ještě rok dům vlastnila do r.1775.

Majitelem domu čp. 17 je od r. 1757 rybář a převozník (ve funkci od r. 1755) Jiří Vakrman, syn Matěje Vakrmana st., s manželkou Marií Magdalenou Hauptvogel (ta je jako kmotra u křtů nazývána rybářka)Jejich syn Antonín zemřel 10.9.1743 ve věku 8 letDne 29.1.1785 umírá v čp. 21 Dorota Vakrmanová, služebná, pravděpodobně jejich dcera.

11.2.1773 se žení v čp. 16 Matěj Vakrman mladší po druhé s Annou Vurmovou z čp. 37. Od r. 1774 byli majiteli čp. 17. Měli děti: Kateřina, Rozálie (22.2.1774). Matěj (5.11.1775), Václav (6.9.1782), Anna (vzala si Josefa Bauera z čp. 52), Anna Marie (vzala si 25.11.1806 Jiřího Lukáše, statkáře ze Všechlap), František Josef (7.9.1791), Josef (24.10.1792). Ovdovělý Matěj se žení po třetí s Annou Matesovou a mají dceru Barboru. Anna přivedla do domu svoji nemanželskou dceru Karolínu. Vnuk Šimona a Maří Magdaleny Vakrmanových Šimon s ženou Marií Alžbětou měli syna Václava (28.11.1773-4.8.1774).

Majitelem domu čp. 16 je od r. 1776 Antonín Vakrman, syn Václava Vakrmana. 8.11.1774 se oženil s Kateřinou Fohri. Od r. 1792 jsou též obyvateli domu čp. 17, který má od r. 1781 status panského domku rybářského a sídla převozníka. Patří pak od r. 1800 až do 20. století velkostatku bez ohledu na majitele.

Antonín s Kateřinou mají děti: Antonín (16.5.1778), Antonín (8.12.1779), Kateřina (5.8.1783), Anna Marie (31.7.1791), Rozálie (31.5.1789), Matouš (13.3.1796), Marie Anna (28.4.1793).

27.10.1792 se berou Martin Pova z Vojnic (1754) a Rozálie Vakrmanová (22.2.1774), dcera Matěje Vakrmana a Anny Vurmové. Jejich dcera Marie (1796) se provdala 26.1.1846 za panského ovčáka Josef Štrassera (22.12.1821). Vysoký věkový rozdíl (25 let) snoubenců je podivuhodný,

V čp. 16 se 1.5.1798 berou Ondřej Vurm z čp. 37 s Barborou Vakrmanovou (1778-5.8.1852), dcerou Jana Jiřího Vakrmana, žijí pak v čp. 37. Barbora byla Ondřejovou třetí ženou, byla koštickou porodní bábou. Měli syna Václava (2.8.1799, hned po narození zemřel) a dceru Barboru (1804 -1857).

Čp.16

13.7.1806 si Kateřina (1785-16.8.1855), dcera Antonína Vakrmana a Kateřiny Fohri bere Václava Krejzu (1777-27.9.1857) z čp. 24, který se stává majitelem čp. 16. Měli děti: Václav (23.7.1816), Kateřina (23.8.1821, 31.1.1843 si vzala Josefa Seiferta, nar. 10.6.1817, z č. p. 20). Manželkou Václava ml. byla Rozálie Valinová, měli dcery Marii, Rozálii a Josefu (13.3.1839, pozdější manželka Václava Karfíka). Marie si vzala Václava Chvapila, syna sedláka z Duban, který pracoval na koštickém dvoře nejprve jako hospodářský příručí, později správce statku. V roce 22.7.1866 je v matrice zápis, že se v čp. 27 narodila Anna, dcera Josefa Seiferta, podruha z čp. 27, a Kateřiny Krejzové, dcery Václava Krejzy a Kateřiny Vakrmanové z čp. 16.

Josef a Terezie Karfíkovi z čp. 40 měli syny Václava (12.9.1833) a Antonína (21.11.1837). Václav se oženil 24.9.1858 s Josefou Krejzovou z čp. 16 a od r.1870 byli majiteli statku čp. 40. Antonín se oženil 3.6.1870 s Rosinou Vajglovou z čp. 2, kde pak žili jako podruzi, pak žili v čp.60 a později jsou majiteli čp. 16. Mají syna Františka Josefa, Marii (21.4.1874) a Františka (7.10.1877). Otec Josefy .Krejzové Václav v čp. 40 zemřel jako výminkář r. 1860.

2.7.1871 se v čp. 16 narodila Marie, dcera krejčího Václava Vodičky a Barbory Jeřábkové, dcery koštického kováře Martina Jeřábka, který byl s manželkou Marií majitelem čp. 15 od r.1860 ( koupili dům za 800 zl., zaplatili r. 1864). R. 1873 se stal majitelem čp. 16 Václav Karfík s manželkou Josefou Krejzovou. Mají děti: Jindřicha (23.8.1858), Antonína (27.5.1860), Františka (8.12.1861, ihned zemřel), Václava (28.7.1863), Julii (21.5.1868), Marii (9.4.1870), Františka (18.3.1872), Emilii (22.10.1874) – později provdanou Gruntovou do čp. 3, Jaroslava (24.9.1876), Antonína (26.11.1878-27.12.1878), Paulínu (15.3.1880), Rudolfa (10.4.1882-29.6.1882) a Josefa (28.2.1866).

Jaroslav se r. 1884 utopil na jezu spolu s Josefem Krausem, synem mládka ze mlýna.

Jejich syn Jindřich se oženil 7.9.1880 s Antonií Marií Jiráskovou (4.6.1855), dcerou Matěje Jiráska z čp. 18, později je uveden v knihách jako spolumajitel čp. 16, které zdědil po matce. Měli děti: Marie (12.2.1881), Emilie (28.12.1882), Anna (16.2.1886-2.7.1886), Josefa (22.2.1885-7.7.1888), Václav Alois (16.8.1887-2.9.1887), Václav (27.9.1888), Josef Václav (25.8.1892), Anna (3.12.1889), Julie (25.11.1896).

Soupis sčítání lidu r.1921:

  • Karfík Jindřich, 23.8.1858, hospodář
  • Karfíková Antonie, manželka, 4.6.1856
  • Karfíková Anna, dcera, 3.12.1889, dělnice v hospodářství
  • Karfíková Julie, dcera, 25.11.1896, dělnice v hospodářství

Čp. 17

12.11.1816 se žení převozník Václav Valtr (1790), syn nájemníka a výminkáře z č.p.26, a Marie Anna Fojtová (1789), dcera zednického mistra Jana Fojty a jeho ženy Kateřiny Bauerové. Téhož dne se berou i sestra nevěsty Kateřina Fojtová a Vavřinec Kocánek (1783). invalida a vysloužilec Regimentu Klenau Chevaux legers, původem z Vojnic č.p. 11. Chevaux legers, francouzsky doslova lehcí koně, nazývaní též švališaři, byl nový typ útočného jezdectva s lehkými koňmi, vzniklý ve válce sedmileté. Švališaři byli vyzbrojeni karabinou, pistolí a palašem. Lidé je též nazývali rejtaři. Exotické jméno hlavního velitele jednotky švališarů je jen přepisem jména významného českého šlechtice. Klenovští z Klenové (německy von Klenau und Janowitz) patřili odjakživa k významným českým rodům. Hrabě Jan z Klenové a Janovic (1758-1819) válčil v napoleonských válkách, významně se zúčastnil bitvy u Lipska. Zúčastnil se též francouzských revolučních válek, kdy během Velké francouzské revoluce hlavně ve válce První koalice bojovaly evropské mocnosti proti revoluční Francii. Zemřel jako generál a dvorní válečný rada. Byl nositelem Železného kříže Marie Terezie, Velitelského kříže Marie Terezie, Velitelského kříže Leopoldova řádu, Velkého kříže Leopoldova řádu, Císařského řádu Alexandra Něvského, Císařského řádu sv.Vladimíra.

Z nenápadného zápisu v matrice tedy zjišťujeme, že rodák z malých Vojnic a občan Koštic (žili v č. p. 49) se zúčastnil napoleonských bitev a byl vojákem významného vojenského útvaru rakouské armády.

10.6.1825 se v čp. 17 narodila Barbora, nemanželská dcera Anny, dcery Josefa Sunkovského z čp. 22 a Kateřiny Richterové. Jejich druhá dcera Kateřina se v čp. 17 provdala za Jakuba Naima z Pátku a 5.11.1818 se narodil jejich syn Václav.

2.1.1828 se narodila Barbora, dcera Václava Drobného, syna Anny a Václava Drobných, a Anny, nemanželské dcery Kateřiny Fohri. Kateřina Fohri byla později provdaná za Antonína Vakrmana.

6.3.1855 zemřela Kateřina Jirgelová, manželka nádeníka Ondřeje Jirgela. Ten pocházel z Polska. Smrt manželky asi neunesl a 25.2.1856 se oběsil. Bylo mu 75 let, pravděpodobně ho tížilo i to, že už nemohl pořádně pracovat. Suchý dovětek faráře „oběsil se a byl na hřbitově v koutě zahrabán“ mrazí ještě dnes. R: 1846 zemřela Rozálie Kuncová, děvečka.

Syn Martina a Rozálie Povových Jan Pova (17.8.1804) se oženil s vdovou Barborou Wegvartovou (5.4.1819), roz. Sunkovskou, děvečkou ve dvoře. Měli děti Jana, Barboru, Annu Marii, Martina (Matěje). Martin Pova si vzal Rozálii, dceru Antonína Vakrmana a Kateřiny Fohri, a stal se převozníkem. Měli děti Václava (9.8.1853) a Matěje nebo Martina (21.5.1850). Martinovou ženou byla Barbora Vagnerová z čp. 4, měli děti Marii (12.8.1873), Antonína (19.4.1877), Karla (6.6.1875), Josefu (25.10.1878). Ovšem už před tím měli nemanželskou dceru Annu Marii (2.2.1870).

Marie Povová se vdala za Antonína Macka, syna Antonína Macka a Terezie Kricnerové, nyní převozníka. Dcera Antonína a Terezie Marie (vdova po Antonínu Nešutovi) si vzala krejčího Josefa Rulfa, měli dceru Annu (ta měla nemanželskou dceru Františku, 29.1.1881-16.5.1886), dcera Helena si vzala Antonína Lance, nádeníka z Peruce. Dcera Anna si vzala Josefa Malého, tesaře z Vojnic.

Marie a Antonín Mackovi měli děti Kajetána Štěpána (25.12.1858) a Marii. Jejich dcera Marie (21.5.1861-9.11.1891) si vzala Josefa Hellera z čp. 38, zemřela při porodu šestého dítěte. Od r. 1860 je převozníkem původně kočí Josef Kronvald (syn obchodníka s ovocem z Poliče) s manželkou Annou Vakrmanovou, dcerou Matouše Vakrmana. Josef Kronvald musel být nadmíru schopný, protože se stává r. 1871 správcem velkostatku. Měli syna Josefa (15.10.1860), který se oženil s Annou Miethe.

Od r. 1869 je převozníkem Jan Mates s manželkou Rozálií Medkovou. Měli dceru Karolinu (16.11.1869-7.5.1869). V roce 1877 je převozníkem Karel Pova, má dceru Josefu (25.10.1878) a syna Antonína (1876).

27.4.1876 se narodil Antonín, 17.2.1874 Josef Václav, děti truhlářského mistra Františka Reifa a Augustiny Mildorfové. V 90. létech 19. století zde bydlí dělník a převozník Václav Flek z Vojnic, s manželkou Annou Kallachovou má děti: František 1892, Antonie 1894, Josef 1896, František 1897, Václav Matěj 1900.

2.7.1893 se tu narodila Marie, dcera dělníka Antonína Štýbra, syna hlídače v panském dvoře v Krupé, a Anny Marie Vágnerové, nemanželské dcery Barbory Vágnerové, později provdané za Matěje Povu, převozníka z čp. 17. Marie se 17.9.1918 provdala za Antonína Koukla z Čížkovic, po druhé se vdala 31.5.1941 za Bedřicha Théra z Police nad Metují.

Soupis obyvatel ze sčítání lidu r. 1921 (přívoz patřil pod velkostatek majitele knížete Lobkovice):

  • Pova Václav, 4.8.1853, převozník
  • Povová Karolína, 15.8.1863, dělnice u nájemce velkostatku Kamila Honky
  • Pova Rudolf, syn, 29.10.1898, invalida
  • Vykouková Viktorie, dcera, 23.12.1895, dělnice u Kamila Honky

Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.